Národní parky Yosemite a Sequoia 9. 2. 2009

Náš příběh opět pokračuje. Budu ale muset psát chvíli trochu stručněji, protože příběh na blogu má za realitou trošku větší zpoždění. Minule jsme skončili u jezera Tahoe. Odtud jsme se vydali nejkratší cestou k národnímu parku Yosemite.

Když jsme se blížili k městečku Markleeville, začaly nás znepokojovat nápisy na cedulích u silnice. Na jedné z nich stálo: horský průsmyk Monitor v zimě uzavřen. O kousek dál opět cedule, která sdělovala to samé, akorát název průsmyku byl jiný. Řekli jsme si, že snad pojedeme po nějaké větší silnici, ne přes nějaký horský průsmyk. Po několika mílích jsme projeli městečko Markleeville, které vypadalo jako z Westernového filmu. Pokračovali jsme ještě několik mil dál po silnici číslo 89, když v tom se na navigaci objevila odbočka. Po několika metrech za zatáčkou jsme uviděli závoru s obřím nápisem: Road closed. Vedle závory stála cedule s textem: průsmyk Monitor. "No nic" řekli jsme si, "zkusíme pokračovat rovně". Tam totiž začínala silnice číslo 4. Po pár mílích nás čekalo to samé, co vám budu povídat. Před závorou žádný sníh na silnici a za závorou 30cm. Otočili jsme se a hurá zpátky. V Markleeville nám řekli, že oba průsmyky jsou přes zimu uzavřené, takže se musíme vrátit a vzít to oklikou. Shodou okolností nám taky došel benzín. Protože tohle městečko je v zimě v podstatě odříznuté od světa, nechali si za benzín taky pořádně zaplatit. Stál cca tři a půl dolaru za galon, což je téměř dvojnásobek normální ceny. No ale byli jsme rádi, že tam měli vůbec benzín. Po cestě jsme totiž potkali pumpu, na které visela cedulka s textem: pumpa zavřena, došel benzín.

A tak jsme nakonec druhý den dojeli konečně do Yosemite. Sice obrovskou oklikou, přes Jackson, San Andreas a Angels City, ale dojeli. V Yosemite jsme si za 80 babek koupili roční průkazku do všech amerických národních parků. A jelo se na prohlídku. Park Yosemite je jednoduše nádherný. O tom se ani nemá cenu rozepisovat, stačí si prohlednout fotky, které se pokusím zveřejnit na blogu, až budu mít chvíli čas. Obrovské skály prapodivných tvarů, vodopád s křištálově čistou vodou, podivný stromy atd. Z parku Yosemite jsme dojeli až do Fresna. To je jedno z těch větších Kalifornských měst, včetně aglomerace je tam až 1 milion obyvatel. V Clovisu u Fresna jsme strávili noc a druhý den jsme se vydali do dalšího národního parku, tentokráte Sequoia. Během cesty tam jsme si ještě udělali zajížďku na Pine Flat Lake, což je podivné skoro vypuštěné jezero. Nakonec jsme dorazili do sekvojového parku. Je to v podstatě normální les, kde se tu a tam objeví nějaká ta sekvoj, což je strom, jehož kmen má u země obrovské rozměry, ale když se člověk nakonec podívá nahoru, tak s údivem zjistí, že není o moc větší než borovice stojící vedle. Zážitek to byl zajímavý i přesto, že sekvojí je tam spíše poskrovnu, v porovnání s ostatními druhy stromů. Možná proto z toho udělali národní park. Na konci parku se nacházel campground, což je takové místo, kde se dá kempovat i s autem. Okolo prý chodí medvědi, tak tam byli takové ty železné schránky, kam se muselo uložit veškeré jídlo. V tomto campgroundu jsme potkali zajímavou partu. Byla to parta chlapů, kteří jako externí firma udržovali národní parky. V zimě zakládali řízené požáry a v létě zabraňovali neřízeným. Někteří z nich nikdy neopustili USA a tak se ptali, jestli máme v Evropě demokracii, mobilní telefony a tak. Dali nám zadarmo několik konzerv s jídlem, pytel lízátek a mapu Kalifornie, kde nám vyznačili zajímavá místa. Prostě fajn týpci.

Pak jsme šli spát. Medvěd v noci nepřišel, takže nic zajímavého. Ráno jsme vyrazili na cestu - opět směrem k oceánu.